Tahák pro správce rodinného majetku

Poslední dobou se na mě obracejí potenciální klienti, abych jim předal zkušenosti se správou rodinného majetku u mých klientů. Často se dostaneme k tématům jako je rodinná ústava, rodinná rada, svěřenský fond, holdingové uspořádání firem apod. Uvědomil jsem si, že s podobnou otázkou ke mě chodí i finanční poradci, kteří se o toto téma zajímají. Proto jsem se rozhodl vytvořit tahák pro všechny zainteresované osoby, které toto téma zajímá. 

V taháku jsem sepsal heslovitě vše podstatné, co potřebujete znát, pokud se s tímto tématem chcete seznámit. Pro hlubší pochopení problematiky doporučuji osobní schůzku nebo odbornou literaturu.

Tahák si můžete stáhnout zde.

Organizační struktura rodiny

‍💼 1. Zakladatel

• Určuje původní směřování rodiny, často autor první verze rodinné ústavy.

• Vybírá správce, nastavuje hodnoty, mentálně formuje další generaci.

• Jeho hlas má v počáteční fázi velmi silnou váhu, ale ústava zajišťuje přechod k kolektivnímu rozhodování.

🏛 2. Rodinná rada

• Zajišťuje implementaci rodinné ústavy do praxe.

• Tvoří most mezi rodinou a správci majetku (např. family office).

• Často se schází 1–4x ročně.

• Má možnost navrhovat změny v ústavě, řešit spory, a vést debaty o strategii.

👨‍👩‍👧‍👦 3. Rodinné shromáždění

• Nejvyšší poradní a schvalovací fórum všech členů rodiny.

• Schvaluje zásadní změny ústavy, volí radu, podílí se na vizi a hodnotách.

• Může mít i vzdělávací roli – workshopy, mentoring, zvaní expertů.

🧾4. Správce (trustee / executive)

• Odpovědný za dodržování vůle zakladatele a rozhodnutí rady.

• Může být profesionální family office, právník, nebo bankovní správce.

• Řídí aktiva, provádí reporting, investiční strategii, rozděluje prostředky.

• Stará se o rodinný majetek ve prospěch rodiny

• Pokud se jedná o správce v pozici správce svěřenského fondu, tak alespoň jeden ze správců svěřenského fondu nesmí být ani zakladatelem ani beneficientem. Pokud je správce zakladatelem nebo beneficientem, nemůže jednat samostatně.

👥 5. Beneficienti

• Osoby oprávněné čerpat z výnosů rodinného majetku.

• Jejich práva a povinnosti jsou obvykle popsány v rodinné ústavě nebo ve statutu svěřenského fondu.

• Jsou povzbuzováni k zodpovědnému přístupu a zapojení.

💰 6. Rodinný majetek

Může být držen různými způsoby v majetkové struktuře:

• Holdingová společnost

• Svěřenský fond / trust

• Nadace / private foundation

• Správa obvykle probíhá přes profesionály (family office) s dohledem rodinné rady.

Rodinná ústava (Family Constitution)

Rodinná ústava je písemný dokument, který vyjadřuje hodnoty, cíle a pravidla rodiny týkající se majetku, podnikání a mezigenerační spolupráce. Nemá právní závaznost (není to zákonný dokument jako např. smlouva nebo zakladatelský list), ale má vysokou morální autoritu a bývá velmi respektována.

Hlavní účel:

• Posílení soudržnosti mezi členy rodiny.

• Udržení majetku pohromadě přes generace.

• Vyjasnění práv a odpovědností členů rodiny.

• Prevence konfliktů.

• Podpora vzdělávání a aktivního zapojení potomků.

📜 Typické náležitosti rodinné ústavy:

1. Rodinné hodnoty a poslání

   • Co rodina považuje za důležité (např. podnikavost, vzdělání, filantropie, tradice).

   • Proč a za jakým účelem má být majetek udržován.

2. Vize a cíle rodiny

   • Kam se rodina chce jako celek ubírat (např. udržet podnik, diverzifikovat investice, věnovat se charitě, podporovat rozvoj nové generace).

3. Struktura vlastnictví a řízení majetku

   • Přehled právních struktur (holdingy, trusty, nadace).

   • Kdo má rozhodovací pravomoci a jaké jsou kontrolní mechanismy.

4. Práva a povinnosti členů rodiny

   • Kdo má nárok na výnosy, kdo může být zapojen do podnikání nebo family office.

   • Podmínky pro vstup do rodinného podniku (např. vzdělání, praxe mimo rodinnou firmu).

5. Rodinné orgány

   • Pravidla fungování rodinné rady, shromáždění, jejich pravomoci a odpovědnosti.

   • Procesy hlasování, přijímání rozhodnutí a řešení sporů.

6. Nástupnictví a vzdělávání nové generace

   • Jak jsou mladší členové připravováni na odpovědnost.

   • Mentoring, rodinné vzdělávací programy.

7. Komunikace a transparentnost

   • Jak se členové informují o důležitých otázkách (např. výroční zpráva, rodinné setkání).

8. Filantropie a společenská odpovědnost

   • Zásady dárcovství, nadační aktivity, CSR.

9. Pravidla pro změny rodinné ústavy

   • Kdo může navrhovat změny.

   • Jak probíhá schvalovací proces (např. 2/3 většina rodinné rady nebo shromáždění).

📅 Frekvence aktualizace:

• Doporučení: jednou za 3–5 let, nebo při zásadních změnách (např. generační výměna, prodej firmy, změny ve struktuře majetku).

• Kdo to má na starosti:

  • Typicky rodinná rada ve spolupráci s právními a poradenskými odborníky.

  • Koordinátor nebo předseda rodinné rady často dohlíží na celý proces.

• Může být ustavena i "komise pro ústavu", která připraví návrh změn.

• Nejčastější chyby v rodinných ústavách

Při tvorbě nebo správě rodinné ústavy často dochází k těmto pochybením:

• Ústava je příliš obecná a neurčitá, bez konkrétních pravidel.

• Není jasně stanoven proces její aktualizace.

• Chybí ustanovení o nástupnictví a vzdělávání nové generace.

• Rodinní členové nebyli zapojeni do její tvorby, čímž klesá její legitimita.

• Ústava není komunikována nebo sdílena napříč rodinou.

• Neexistují mechanismy pro řešení sporů.

• Dokument je jednorázově vytvořen a dále se nevyvíjí.

Na co nezapomenout při řízení rodinného majetku?

• Strategie & vize rodiny

Měj jasno v tom, proč majetek držíte pohromadě: zachování dědictví, podpora dalších generací, filantropie. Vize by měla být sdílená a hodnotově ukotvená, nejen technická.

• Rodinná ústava a pravidla řízení

Rodinná ústava definuje pravidla hry. Musí být živá, pravidelně aktualizovaná a srozumitelná pro všechny generace. Zahrnuje nástupnictví, vzdělávání, zapojení nové generace a transparentní postupy.

• Struktura řízení (governance)

Určete jasně role a pravomoci jednotlivých aktérů: zakladatel, rada, shromáždění, správce, beneficienti. Důležité jsou také kontrolní mechanismy a odpovědnost.

• Family Office nebo profesionální správa

Zvaž zapojení interního nebo externího family office, pokud je majetek větší. Ten zajistí správu investic, právní a daňovou agendu, reporting a administrativu.

• Investiční strategie a diverzifikace

Stanov si investiční mandát, rizikový profil a dlouhodobé cíle. Diverzifikuj napříč třídami aktiv a zvaž likviditu i generační horizonty.

• Výchova a zapojení dalších generací

Nové generace nejsou jen beneficienti – jsou budoucí správci. Dbej na vzdělávání, finanční gramotnost a praktické zapojení.

• Právní a daňová struktura

Zajisti vhodnou právní formu správy majetku – holding, svěřenský fond, nadace. Řeš dědictví, ochranu majetku a daňové dopady.

• Rizika a krizové scénáře

Buď připraven na smrt klíčové osoby, rodinný konflikt, ekonomický propad i nástupnictví. Měj pojistky a krizové plány.

• Reporting & transparentnost

Zaveď pravidelný, přehledný reporting. Transparentnost posiluje důvěru mezi členy rodiny a zlepšuje rozhodování.

• Rodinná soudržnost

Investuj do vztahů – pravidelná setkání, workshopy, rituály. Soudržná rodina je ten největší rodinný asset.

IPS – Investment Policy Statement

(Prohlášení o Investiční Politice)

IPS je samostatný strategický dokument, na který odkazuje rodinná ústava. Tento dokument stanovuje:

• investiční cíle,

• rizikový profil,

• investiční limity,

• alokační rámce,

• a pravidla řízení portfolia.

Je to dohoda mezi vlastníkem majetku a investičním správcem (interním nebo externím), která jasně vymezuje očekávání, odpovědnosti a pravidla hry.

📑 Co IPS typicky obsahuje?

1. Základní informace

• Identifikace investora (např. rodina, trust, nadace).

• Osoby zodpovědné za rozhodování.

2. Investiční cíle

• Dlouhodobé cíle (uchování bohatství, růst, výnos, výplaty pro beneficienty).

• Časový horizont (např. mezigenerační).

3. Tolerovaná rizika

• Rizikový profil rodiny.

• Přístup k volatilitě, ztrátám, likviditě.

4. Alokační rámec

• Strategická alokace (např. 60 % akcie, 30 % dluhopisy, 10 % alternativy).

• Přípustná odchylka.

• Zakázané investice (např. z etických důvodů).

5. Likvidita a výběry

• Jaké výběry se plánují? (např. podpora členů rodiny, náklady na správu).

• Minimální likvidní rezerva.

6. Výnosová očekávání

• Jaký je cílový roční výnos.

• Jak se bude měřit výkon (benchmarky).

7. Etická, ESG nebo náboženská kritéria (je-li relevantní)

8. Pravidla pro reporting a revize

• Jak často probíhá přezkum portfolia.

• Kdo má přístup k informacím.

🏛 Kdo IPS vytváří?

• Zakladatel nebo rodinná rada 

• Ve spolupráci s:

  • investičními poradci,

  • family office,

  • právníkem,

  • daňovým expertem.

V ideálním případě se na jeho tvorbě spolupracuje se všemi klíčovými stranami, aby vznikl dokument reflektující hodnoty a potřeby celé rodiny.

🧭 Kdo se jím musí řídit?

• Investiční správci (interní nebo externí asset manažeři).

• Family office.

• Členové rodinné rady, pokud se podílejí na schvalování investic.

Pro ostatní členy rodiny (beneficienty) slouží IPS jako nástroj transparentnosti – aby věděli, jaký je přístup k majetku a proč se investice realizují určitým způsobem.

🔄 Jak často se IPS aktualizuje?

• Obvykle 1× ročně, nebo pokud nastane:

  • změna cílů,

  • změna v rodinné struktuře,

  • zásadní změna na trzích,

  • změna správce.

Optimální majetková a daňová struktura

V této variantě je majitelem veškerého investičního a podnikatelského majetku rodiny Svěřenský fond. Svěřenský fond vlastní rodinný investiční holding (ideálně a.s.). Tento investiční holding vlastní jednotlivé firmy (ideálně s.r.o.). Těchto s.r.o. firem může být libovolné množství. 

• Výhody této majetkové struktury:

  • majetek se každou novou generací nedělí 

  • nová generace nemusí vyplácet sourozence

  • rodina o majetek nemůže přijít díky exekuci a podobně

  • nikdo z rodiny si nemůže na majetek dělat nárok - majetek patří svěřenskému fondu, který vlastní sám sebe.

• Nevýhody 

  • vytvořená struktura nemusí časem vyhovovat, změna může být náročná nebo nemožná.

Veškeré podnikání se děje na v jednotlivých s.r.o. firmách. Zisk těchto firem se daní klasicky 21%. Této dani se nedá vyhnout. Dividendy z těchto s.r.o. firem se posílají bez daně rodinnému investičnímu holdingu. Zde se kumulují. Rodinný investiční holding může vyplatit dividendy fyzickým osobám (externím investorům, pokud existují), ty dividendy daní klasicky daní z dividend 15%. 

Pokud rodinný investiční holding nebude vyplácet dividendy svému majoritnímu vlastníkovi svěřenskému fondu, tak potom svěřenský fond může posílat platbu rodině (obmyšleným) ze svého majetku (z podstaty). Tato platba obmyšleným se za těchto okolností nedaní 15% sazbou daně z dividend.  Vytvoření takové struktury je náročný proces a je potřeba spolupracovat s profesionálními právními a účetními firmami, které mají s tvorbou takové struktury zkušenosti. V ČR i v EU existují judikáty, ve kterých finanční úřad takovou strukturu úspěšně napadl, protože ji považoval za účelovou strukturu s cílem vyhnout se dani z dividend. Proto je potřeba takovou strukturu udělat velmi pečlivě s tím, že platba nulové daně z platby obmyšleným je vedlejší výsledek vytvořené struktury. Je potřeba mít přesvědčivý (pravdivý) příběh, proč se tato struktura vytvořila. Důvodem takové struktury nemůže být záměr neplatit daň z dividend.